D6 Antsirabe

Po cestě z Tany jsme měli možnost se kochat krajinou a nestarat se o cestu. To obstaral Germain a ač auto někdy slušně házelo, došlo nám, že tahle varianta přepravy skýtá nejednu (mastňáckou) výhodu. Za zvuku bubínků a následně i malgašské hudby jsme uháněli na jih a kdykoliv bylo něco zajímavého (jako třeba stánek s umělými lemury a chameleony), Germain zastavil a nechal nás proběhnout.

Plán vozit nás do restaurací a hotelůpro turisty jsme mu hned na začátku zatrhli, takže autenticita byla po celou dobu výpravy vysoká. Někdy až moc :) Plně jsem propadnul focení - lidí a "přírody", takže tentokrát to budou obličeje...a scenérie...jejiž série uvidíte v následujících stránkách.

Do Antsirabe,nejchladnějšího místa na ostrově a města pous-pousů (člověkem poháněná rikša), jsme dorazili odpoledne a ještě ho stihli proběhnout. Koupili jsme simku, okoukli město, navštívili školu a promluvili s opilým ředitelem a na večeři se nechali zatáhnout do turistické knajpy. Jako večerní program jsme vybrali karaoke bar, který ten den zažil to, co ještě nikdy. Chvíli jsme nechal výt místní a pak jsme se osmělili a vrhli se na mikrofony. Bohužel pro vás budete mít níže možnost poslechnout si některé z performancí, které postupně vyprázdnily karaoke bar, až jsme v něm zůstali sami jen s pár vytrvalci. Jeden z nich dostal akutní potřebu nás u sebe ubytovat, ale vyškubli jsme se mu. Cestu z karaoke baru jsme nemohli absolvovat jinak než na pous-pousech. Dva pouspousáří měli takovou radost, že chytli rito, že se předháněli jak blázni. Díky tomu, že jednomu bylo asi 80 /přeháním/ to byla taková sranda, že jsme se málem s Lukášem počůrali smíchy.