Hned jak jsme zamávali Marťasovi, skočili jsme do auta a vyrazili směr Ifaty - rajská plážová vesnička. Zabydleli jsme se v menším bungalovu bez elektriky a Germain nás vzal na rybu. V "hospodě" se nesvítilo, takže čelovka se hodila :)
Kousek od vesnice je "les baobabů", kam jsme se šli podívat na množství druhů, které na Madagaskaru rostou. Odnesli jsme si i semena s cílem vypěstovat si takový pěkný dvoumetrový baobab na zahradu. Podle odhadů na to nebudeme potřebovat víc než nějakých 150 let :) Moře je tu blankytné, lidé milí, bohužel i pár turistů, ale jinak tu čas ubíhal pomalu. Nakoupili jsme od dětí na pláži korále, pár výrobků z rohů Zebu a jinak si užívali tepla, koupání a pláží. Germainovi už skončila smlouva a potřeboval se vrátit zpět do Tuleáru, takže jsme se jednoho dne po obědě sebrali a za dramatických okolností vyrazili zpět do Tuleáru. Tam jsme se rozloučili s Germainem i autem, přespali a ráno naskočili na taxi-brousse směřující do Tany.
Cesta do Tany byla dlouhá - a naše zadky zažily středověk. Já se na své místo nevešel - a celých 18 hodin jsem seděl víceméně v jedné pozici a Lukáš sedící u řidiče měl pod zadkem nějakou bouli. V noci jsme semtam zastavili, semtam jsme někde zapomněli pasažéra a nakonec jsme ráno dorazili do Tany. Hned jsme vzali otravujícího taxikáře - aby mu po 200 metrech došel benzín. Nechal nás v autě, odběhl a vrátil se s pet láhví do půlky plné beznínu. Otevřel motor, napil se benzínu a pak ho přes trubičku "stříkal" někam do motoru. Nakonec si odflusnul, sednul zpátky, otočil klíčkem a.....auto naskočilo! Tohle se může stát jedině v Africe :)
Do Tamatave jsme dorazili v noci a přespali v prvním hotelu, co byl u nádraží. V noci slušně lilo a ráno jsme stihli dát kafčo a nějakou sladkost na autobusáku a už vyrážel bus směr Soanierana-Ivango, odkud plují lodě na ostrov sv. Marie, náš další cíl.