Poslední den a půl v Taně byl ve znamení nakupování, balení, selekce věcí zbytných a nezbytných a cestou na letiště. Lukáš se nevědomky pokusil propašovat ze země rostlinku vanilky, kterou si přivezl z Isle Natte. Celník ho náhodně odhalil a poslal zpět k okýnku, kde mu dají na rostlinu papír. Klasicky tam nikdo nebyl, takže Lukáš běhal po letištní hale a hledal paní. Ta pak přišla a formulář vyplnila a orazila a umožnila mu odletět i s řízkem, který se mu povedlo udržet v zasaditelném stavu posledních několik dní.
A pak jsme letěli do Joburgu a tam bivakovali několik hodin v letištních halách. Diskutovali jsme o lecčems, nostalgicky vzpomínali a pozorovali nakládání nového Airbusu A380 - a zrovna, když jsem se Lukáše ptal, jestli mu už někdy letadlo ulétlo, ozval se "last call" pro náš let. Letiště v Joburgu je dost velké a my byli uplně na druhé straně, takže jsme prosprintovali stovky metrů pohyblivých chodníků, schodišť a funíc dolítli na Gate, abychom pak 10 minut stáli v přistaveném autobuse. No jo, klasika :)
V Mnichově nás vyzvedl Jonáš a odvezl domů. Po cestě jsme se neubránili a pozřeli Hořickou klobásu s chlebem. Byla výborná.
A jak říká v na konci Lehkého fantastična první turista zeměplochy Dvoukvítek: důležitá věc ohledně nabývání mnoha věcí ke vzpomínání je ta, že musíš mít nějaké místo, kam se pak můžeš vrátit, abys mohl vzpomínat. Vlastně jsi nikde nebyl, dokud se nevrátíš domů.
Tak jsme se vrátili domů i my.
balení je vždycky trošku smutná aktivita
nastupujeme do busíku směr letiště
kde se sedí i v uličce a i batohy potřebují lístek :)
trocha bilboardů
THB - Three Horses Beer - piva jsme tu vypili kvanta
poslední jídlo
a znova letiště Ivato
nakupování vanilky na poslední chvíli leze do peněz
a už jsme ve vzduchu. jediná runway letiště v Taně.
rýžová políčka
zvláštní zrakový klam-odraz v mracích
definitivně opouštíme Ostrov
dvoupatrový Airbus A380
pokud jsme vám nic nepřivezli, tak buďte rádi. mohli jste dostat tohle :)